Název

Praha – Dobříš – Tábor – Třebíč – Brno (... a domů), opět na kole (2018).

Popis

Ahojte kamarádi...
včera (úterý): Je ráno, 5:10, budík si ze mne dělá srandu, prý že musím na šichtu. Rozlepuji jedno oko, pak druhé, dávám nohy na zem, jaxi mi v železo ztuhly, pomaloučku absolvuji kdysi zažité kolečko (vyčúrat, zuby, hřeben, hodit na sebe triko a kraťasy, sváču do kapsy, na hlavu přilbu, zamykám dveře...) , nasedám na kolo, právě vstává sluníčko, zatlačím do pedálu, mno, moc to nejde, ale nakonec jo, jo, jede to, ale dře to. Dnes mne čeká jen a pouze 10,5 km, do práce. A práce. Co to je těch 10,5 km proti předchozím deseti dnům, kdy jsem sice nejel do továrny, ale s vyhlídkou vyprahlé přírody, lepícího se asfaltu, potem, jež se řine i do řitní jamky (a pálí jak šlak), a ... chtěl jsem napsat, že s vyhlídkou příjemných koupelí podél každodenních tras, ale všude, ať v rybnících všude kolem , tak i v Sázavě, Berounce, Vltavě, na Slapech nebo Dalešické přehradě, všude natekla hrašočka, voda nikde (viník asi Babiš). Ano, už to máme za sebou, krásných 909 km, s přáteli, s kolem, i nějaký ten kopec fuňák byl, makali jsme cestičkami zapadlých českých či moravských vesniček, večerní posezení v hospůdce či u ohýnku bylo taky fajn, ... já vím , nemělo to chybu.
dnes (středa): Dneska to už bylo se vstáváním lepší, i ta cesta do továrny byla pohodovější. Z kapsy vytahuji paměťovou kartu, z ní vytahuji pár fotek, .. a ty vám posílám. A ať jste s námi byli či nebyli (vaše škoda), vězte, že bylo moc fajn. Bohužel , bylo.
Díky vám všem spolucestujícím, za spousty zážitků, za poznání, za vše... a uvidím, co se narodí v mé kebulce na příští rok. Nebo Pavlovi (Géčkovi), jež by mohl jako mladý kluk přebrat otěže vůdcovství VLKtouru. Mno, ještě ho asi přemluvím, ať mi to na rok nechá...
Zdraví Vlk

Kategorie a štítky

Nastavení